Japonský topol a ekologie
Emise z biomasy jsou mnohem nižší než z fosilních paliv a hlavně ve dřevě není síra. CO2 je spotřebováno pro další růst RRD. Obsah těžkých kovů je většinou zanedbatelný. Popel je možné používat jako hnojivo a to nejen z japonských topolů. Vhodně zvolené větrolamy (např. při ohraničování pozemků) napomáhají ekologické stabilitě krajiny a poskytují i kryt pro drobnou zvěř a ptactvo. Jako příklad bych uvedl Bretaňsko, Normandie FRA (Zde se používají RRD + ostatní listnaté).
Pěstitel energetických plodin musí vědět, že se mu investice vyplatí a to i při minimální administrativní námaze. Motivační se však může stát pěstování japonských topolů, nebo jiných RRD z důvodů větší finanční návratnosti než je současná zemědělská činnost. Pro potřeby RD bez nutnosti větších nákladů, je možné použít klasické dřevo, nebo pelety popř. štěpku. Moderní kotle na které je možné čerpat dotace z EU zajistí i maximální využití výhřevnosti, bez úniku prachových částic.
